V předchozím příspěvku jsem popisoval naši cestu autem do Kalábrie. Dnes bych se s vámi rád podělil také o zkušenost s cestou zpět. Mohu říci, že patříme mezi skupinu lidí, která neustále ráda poznává nové věci. Rozhodli jsme se tedy, že cestu z Kalábrie zpět do naší vlasti absolvujeme jinou cestou (alespoň částečně), než trasu do Kalábrie.

Celou cestu jsme opět rozdělili do dvou dnů, tentokrát si necháváme delší trasu na druhý den a máme tak na cestu relativně spoustu času. Ubytování jsme si prostřednictvím booking.com zajistili v Pescaře, konkrétně ve Vile Paladar B&B. Samotné ubytování můžeme ohodnotit opět na výbornou, kéž by jednou podobné úrovně dosahovaly české hotely a penziony.

Brzy ráno vyjíždíme z Parghelie a vracíme se cca 100 km stejnou trasou, po které jsme přijeli. Brzy se dostáváme na dálnici A3 (zdarma až k Salernu), ale my z dálnice uhýbáme již na exitu SS534 a míříme po jihovýchodním pobřeží Itálie až k městu Taranto.  Vzhledem k časové rezervě jsme se rozhodli po cestě ještě vykoupat, kousek za městečkem Trebissace jsme sjeli ze silnice a zamířili si to nejbližší cestou k moři. Nacházíme nakonec písčitou pláž s velmi pozvolným vstupem do moře (obrovský rozdíl oproti Tyrhénskému moři v Kalábrii). Po hodinové přestávce pokračujeme v cestě, „bohužel“ musíme cestu až k Tarantu absolvovat po silnici 1. třídy (není zde dálnice). I přesto cesta velmi rychle utíká a my se před Tarantem napojujeme na dálnici A14 která nás bezpečně vede kolem města Bari až do Pescary. Dálnice je zde prakticky prázdná (v obou směrech) a mnohem kvalitnější, než ta, která vede do Kalábrie od Salerna.

Do Pescary jsme se dostali někdy kolem páté odpoledne a ještě jsme se rozhodli pro poslední koupání v italském moři. Z ubytování jsme tedy sjeli kousek do centra, kde nacházíme kousek volné pláže.

Druhý den jsme vyrazili na nejdelší část naší cesty po Itálii. Kolem 7 hodiny ráno vyrážíme opět na cestu, opět nás vítá dálnice A14 po které jedeme až do Bologny, u které se napojujeme na dálnici A13, po které jsme absolvovali cestu do Kalábrie. Zbytek cesty je již totožný s naší cestou do Itálie. Cesta nám trvá poměrně dlouho, ale kolem půlnoci bezpečně přistáváme v Chotěboři.

I přes delší dobu v autě druhý den mi přišla cesta domů jako lepší varianta. Vyhnete se kolonám v kopcích před Florencií a neopravené (léto 2013) a nekvalitní dálnici v jižní Itálii za Salernem. Koupání po cestě je také velmi příjemné zpestření náročné cesty.

A jaké jsou vaše zkušenosti s cestou do Kalábrie?

Pokud se vám článek líbil, sdílejte 🙂

[l2g facebook=“true“ twitter=“true“ gplus=“true„][/l2g]